Průvodce investicemi a investováním vám poskytne jednoduchý a rychlý přehled o problematice ze světa investování. Najdete zde vysvětlení investiční terminologie, doporučení, jak a kam investovat, jaká rizika se s investováním pojí, a také tipy, jak najít vhodného investora či jak se stát úspěšným investorem.
Investice je jednoduše vložení volné části kapitálu (zisku, úspory) do statků, u nichž předpokládáme nejen návratnost, ale i kladné zhodnocení. Investovat lze do různých oblastí.
Typické investice:
V současné době je možné poměrně snadno investovat do rozličných produktů v podstatě na celém světě. Kromě tradičního způsobu investování například do akcií, dluhopisů, komodit nebo nemovitostí je možné využívat různých nástrojů pro „páky“, které mohou výnosy z investic mnohonásobně zvýšit, nebo také způsobit výraznou ztrátu. Peníze je možné také vložit do běžných podílových fondů nebo je svěřit progresivním hedgeovým fondům.
Každý zodpovědný investor by měl nejen zvážit možná rizika investování do jednotlivých produktů a forem investování, ale i zjistit si maximum informací o dané oblasti. Kromě možných výnosů nebo ztrát z investování však musí počítat i s poplatky, které si investiční společnosti vždy inkasují.
Stále více, většinou uzavřených, investičních společností, používá moderní nástroje pro obchodování s cennými papíry, které dokážou ve zlomcích vteřiny vyhodnocovat jednotlivé investice a v takto krátkých intervalech je nakupovat a prodávat.
Investiční společnosti tak realizují miliony transakcí s relativně nízkým výnosem, ale z takto velkého objemu obchodů produkují velmi zajímavý výnos. V podstatě se jedná o souboj algoritmů a času, kterému běžný investor již nemůže konkurovat.
Mezi investice s potenciálem růstu lze zařadit firmy s historií, ať už obchodovatelné, nebo především neobchodovatelné na burze, které mohou poskytovat vysoké zhodnocení investice. Další možností je investování do konkrétních investičních projektů, které mají definované parametry (velikost, termín, rizika, výnos atd.). V neposlední sem patří investice do nových záměrů, takzvaných „start up“, které mohou být vysoce ziskové nebo také způsobit ztrátu.
U společností, které jsou veřejně obchodovatelné na burze, lze snadno získat podíl zakoupením akcií. Cena akcií je však neustále korigovaná velkým množstvím dalších investorů včetně těch, kteří k obchodování používají moderní nástroje. Je proto velice složité, zvláště bez těchto nástrojů a soustavného sledování všech relevantních informací včetně politicko-ekologických, dosáhnout zajímavého výnosu. Limitujícím faktorem je pro běžného investora také dosažení výraznějšího podílu ve firmě, který by umožňoval ovlivnit další působení firmy.
Na burze je však z celkového pohledu zastoupena pouze malá část firem. Nyní se proto zaměříme na firmy, které nejsou obchodovány na burze. Ve všech různých oborech působí mnoho společností s velkým potenciálem zhodnocení, kde je možné získat podíl standardním nákupem akcií s možností aktivně se účastnit řízení firmy. Nejatraktivnější jsou menší až střední společnosti, které prokázaly svoji úspěšnost a pro další rychlý rozvoj potřebují dostatek kapitálu a někdy také know-how a potřebné kontakty.
V současné době jsou konkrétní investiční záměry často vyčleněny do samostatných firem. To poskytuje možnost očištění záměru od všech nesouvisejících okolností, průhlednost procesů a toků a soustředění se pouze na realizaci investičního projektu. U takto připravených investičních záměrů je možné předvídat rizika, náklady a výnosy i to, zda jsou vhodné pro vstup dalších investorů. Struktura také umožňuje snadnou změnu investorů v čase (prodeje a nákupy podílu). U těchto projektů se neočekává aktivní role investora, proto zde většinou investují finanční investoři.
Start-up znamená začínající záměr založený na dobrém nápadu kohokoliv z nás, který má významný růstový potenciál s nízkými náklady. Nositel dobrého nápadu obvykle potřebuje pro svůj záměr najít vhodného investora nebo kupce. Není ovšem jednoduché na start-up nalákat velké investory, neboť dobrý nápad sám o sobě nestačí.
Investoři vybírají hlavně schopného a přesvědčivého člověka, který dokáže svou myšlenku dobře podat a umí zorganizovat a vést cílevědomý tým. Musí si věřit, ale také umět přijmout kritiku či třeba i úplně od základů přehodnotit svůj původní nápad.
V start-up světě se razí termín „pivotování“ – schopnost vydat se jiným směrem, pokud je to potřeba. U start-up se může typicky stát, že spustíte službu přesně tak, jak jste zamýšleli, ale zákazníci ji nepřijmou. Následně zjistíte, že o něco trochu jiného by klienti zájem měli, proto změníte nejen produkt a obchodní model, ale vstoupíte také na jiný trh. Záleží však na konkrétním člověku, zda je takového pivotování schopen.
Dobrý investor do start-up disponuje nejenom penězi, ale má také zkušenosti a kontakty. S investicí dostane nositel nového start-up přístup k dalším zdrojům investora a také k jeho kontaktům a zkušenostem.
Citlivou záležitostí je hrozba zneužití myšlenky nositele nového záměru. Tomu lze ovšem předejít pomocí ochrany duševního vlastnictví (patent, užitný vzor, průmyslový vzor), který vám vřele doporučujeme. Při procesu výběru investora můžete využít právního nástroje v podobě smlouvy o mlčenlivosti. S vybraným investorem pak v rámci oboustranné důvěry a dobře nastavených pravidel spolupráce sdílíte informace bez problémů a podobných hrozeb.
Investorem může být investiční fond, banka, penzijní fond, pojišťovna, soukromá společnost nebo fyzická osoba, která vyhledává optimální způsob, jak zhodnotit své dočasně volné finanční prostředky. Při rozhodování o volbě investice zvažuje investor míru rizika, likviditu a očekávanou výši výnosu ze své investice.
Investory – fyzické osoby můžeme rozdělit do dvou základních skupin, na pasivní nebo aktivní.
Pasivní investoři jsou zvyklí získávat peníze bezrizikovým způsobem (prací, dědictvím či bezpečnou investicí). Nízké riziko investování je pro ně důležitější než vysoký výnos.
Aktivní investoři naproti tomu preferují vyhledávání nových investičních příležitostí, pomocí nichž se snaží vydělat. K riziku investování jsou tolerantnější, své portfolio se snaží řídit sami a při investičním rozhodování dají spíše na vlastní úsudek než na doporučení investičních poradců.
Pasivní nebo aktivní profil investora není dán jen psychologickými faktory, ale také majetkovou situací. Chudý investor si těžko může dovolit investovat aktivně, protože riziko ztráty má pro něj daleko větší relativní význam než pro bohatého investora.
